Úspěšná stavba aneb kultura řízení projektů založená na spolupráci

České prostředí je, co se týče realizace staveb a různých projektů, poměrně dobře konkurence schopné. Roste však nejen konkurence mezi firmami, ale také komplikovanost realizace staveb. Proto je namístě, aby společnosti nabízely férovou spolupráci na projektech, garance a partnerství, ale také třeba agilní metody řízení. S těmito pojmy je často spojována česká společnost DELTA Group. Když se podíváme na jiné projekční a architektonické kanceláře, které dokáží nabídnout zákazníkům celistvou péči o stavební projekt od prvotní ideje až po samotnou kolaudaci, díky svému přístupu ke klientům i zaměstnancům v dobrém slova smyslu vyčnívá. Skupina DELTA vznikla v roce 1977 v Rakousku. Příští rok však slavíte již 30 let na českém trhu. V čem vidíte základy svého úspěchu v ČR? Ve schopnosti udržet si nadhled a snažit se reagovat na nové výzvy, které z našich projektů činí úspěšné stavby budoucnosti. Zmínil bych určitě i schopnost převzít zodpovědnost a dát našim klientům garance. Velký vliv má i naše pozitivní kultura řízení projektů založená na partnerství a výjimečná firemní kultura, která se soustředí na své zaměstnance a jejich seberozvoj. O firemní kultuře se mluví mnoho, ale s pojmem kultury řízení projektů se setkávám poprvé. Můžete tento proces trochu přiblížit? Interně tento proces řízení stavebního projektu nazýváme SMART TEAM. Hlavním cílem je dokázat všechny strany zasvěcené do plánování a realizace výstavby sjednotit do jednoho týmu, který má společný cíl – naplnit očekávání a potřeby investora. Samozřejmě cítíme, že v českém prostředí projektové přípravy a realizace staveb je tento proces spíš trochu nezvyklý a o to více jej našim klientům nabízíme jako jednu z cest, která je garancí vyšší efektivity na projektu a především úspěchu. Naše zkušenosti z mezinárodní projektů jasně ukazují, že motivovaný tým, který pracuje v pozitivní atmosféře a společně táhne za jeden provaz je mnohem úspěšnější a efektivnější než obvyklá mentalita bojových pilotů. V této kultuře se rodí úspěšné stavby, které otevírají cestu investorům ke skutečně inteligentním budovám, které dlouhodobě neztrácí na hodnotě. Můžete tento proces přiblížit, jak vypadá v běžné praxi stavebního projektu, který se pohybuje teprve ve fázi plánování a přípravy? To je právě ideální stav začít hned v ranné fázi projektu s nastavením pozitivní kultury spolupráce. Je běžné, že projekty našich „rozměrů“ obvykle trvají 2-3 roky od první skici až po předání budovy investorovi. To je poměrně dlouhá doba, kdy se spolu musí „jednorázově sestavený tým“ všech zúčastněných, od projektantů, přes zhotovitelé až po investora sladit a dobře fungovat. Proto je nutné hned v počátcích všechny svolat a v rámci pracovního workshopu si sdělit vzájemná očekávání jednotlivých členů týmu, nezapomenout na možné výzvy a slabá místa a ideálně hned na začátku společně definovat scénáře k možným způsobům řešení. Takto mají všichni členové týmu možnost proaktivně komunikovat a jednotlivé náměty zohlednit. K tomu, aby mohl být projekt úspěšný, potřebujeme jasně stanovené role a odpovědnosti, transparentnost a také schopnost probudit důvěru a odhodlání.

„Vytvořit pozitivní kulturu řízení projektu je kontinuální a trvalý proces, nad nímž je nutné se aktivně zamýšlet a pečovat o něj po celou dobu trvání stavebního projektu.“

Co je hlavním úkolem těchto workshopů, které ovlivňují projektové řízení stavby? Naším stěžejním úkolem je rozvinout v projektovém týmu společnou vizi, která nás společně povede k cíli. Pro úspěšnou realizaci projektu je zapotřebí definovat například i postup při konfliktech, způsob zpětné vazby orientované na řešení a vzájemné formy možné podpory týmu. To je možné jen při rovnoprávném postavení všech účastníků v týmu a vzájemném respektu. Myslím, že právě naše přesvědčení, že v každém projektu je rozhodujícím faktorem úspěchu člověk, dělá naši kulturu řízení projektů jedinečnou. Je tento přístup k nastavení pozitivní kultury řízení projektů vhodný pro jakýkoliv stavební projekt či investora nebo jsou projekty pro které se příliš nehodí? Dobrým příkladem z aktuální české praxe může být projekt vývojového centra mobility pro BMW Group v Sokolově, kde je kvalita spolupráce týmu na velmi vysoké úrovni a kde působíme jako generální projektant pozemních staveb. Dobrým příkladem partnerské projektové kultury je také projekt administrativních budov DOCK IN pro společnost Crestyl, Františkánské nemocnice ve Vídni, kterou doprovázíme již řadu let v postupných fázích revitalizace či třeba projekt pro studentskou budovu univerzity BOKU ve Vídni, jež získal v loňském roce nesčetná ocenění za trvale udržitelný přístup k plánování a realizaci budovy a jež je nominován v Rakousku na ocenění „Budova roku 2022“. Nezáleží tedy na velikosti či druhu objektu, ale na tom, zda dokáže celý projektový tým najít elán a odhodlání táhnout za jeden provaz a SPOLEČNĚ směřovat projekt k úspěšnému dokončení. Myslím, že na tom není nic překvapivého, že partnerství vede k úspěchu. Ne nadarmo prosazujeme myšlenku, pracujme spolu v principu „win:win nebo nespolupracujme vůbec, říká na závěr rozhovoru Erik Štefanovič, jednatel DELTA Group ČR.