Proč na zdravotnickém oblečení záleží víc než na barvě

Většina lidí z oboru vám potvrdí, že první zdravotnická souprava se kupuje podle barvy a nejnižší ceny. Po třech týdnech směn přijde zklamání: látka se mačká, kalhoty se při dřepu zařezávají a po prvním horkém praní je tričko o číslo menší. Dobré oblečení do ordinace, na oddělení nebo do laboratoře se pozná jinde. Rozhoduje složení tkaniny, střih ve stoje i při předklonu a to, jak snese opakované praní. Následující omyly stojí nejvíc peněz i pohodlí.

Čistá bavlna není vždy nejlepší volba

Bavlna dobře saje pot a příjemně se nosí na kůži. Po několika desítkách praní ale ztrácí tvar a snadno se mačká. Na směně, kde se hodně chodí a ohýbá, to znamená neustálé upravování oblečení.

Směsové tkaniny s přídavkem polyesteru drží tvar déle a schnou rychleji. Elastan v malém podílu dodá pružnost v kolenou a v loktech. Naopak příliš syntetický materiál při dlouhé směně zadržuje teplo a kůže se potí.

Rozumný kompromis proto bývá směs, ve které bavlna stále převažuje. Složení najdete na štítku, a pokud tam chybí, je to důvod ke zdrženlivosti. Před větším nákupem objednejte jeden kus na zkoušku a nechte ho projít několika koly praní.

Velikost podle tabulky výrobce, ne podle běžného oblečení

Střihy zdravotnického oblečení se často liší od konfekce, kterou nosíte v civilu. Souprava, která sedí na první pohled, může při předklonu napnout záda. Měřte proto obvod hrudníku, pasu a boků a porovnávejte ho s tabulkou u konkrétního kusu.

Zkoušejte se v pohybu, ne jen před zrcadlem. Dřepněte si, natáhněte ruce nad hlavu a předkloňte se, jako při ošetřování pacienta. Pokud se tričko vyhrnuje nebo kalhoty stahují v rozkroku, je velikost špatná.

Opačnou chybou je kupovat o číslo větší, protože se bude prát. Příliš volné kalhoty se zachytávají o kliky a vozíky a pohodlnější nejsou. Raději volte správnou velikost a pamatujte na to, jak se konkrétní tkanina chová po praní.

Střih rozhoduje o pohodlí víc, než čekáte

Výstřih do V je oblíbený, ale u pracovníka, který se často sklání nad pacientem, bývá příliš hluboký. Zvažte, jestli vám nevyhovuje spíš kulatý nebo mírně uzavřený. Totéž platí pro délku rukávu, která by neměla překážet při dezinfekci rukou.

Kalhoty s gumou a šněrováním v pase se hodí na dlouhé směny, kdy se mění objem po jídle a po několika hodinách vsedě. Pevný knoflík a zip bývají naopak pohodlnější u lidí, kteří se hodně pohybují. Zvažte také délku nohavic, protože příliš dlouhé se roztřepí na podlaze.

Kapsy jsou kapitola sama pro sebe. Pracovník na ambulanci potřebuje místo pro propisku, nůžky a tužku, kdežto zubní asistentka spíš menší, hluboké kapsy. Kapsa na hrudi by měla mít dno, aby z ní při předklonu nic nevypadlo.

Barva se vybírá podle provozu a praní

Světlé barvy ukážou každou skvrnu, což je na některých pracovištích přednost a jinde nepohodlí. Tmavé tóny skvrny zakryjí, ale mohou při častém praní blednout do šeda. Dohodněte se s vedoucím provozu, zda existuje pravidlo pro barvu podle role.

Bílá látka se při praní často žloutne, pokud se pere se špatně vybraným prostředkem nebo příliš nízkou teplotou. Barevná se naopak může zbarvit sama o sobě, když se pere s jiným prádlem. Praní podle štítku a oddělené barvy ušetří spoustu nepříjemností.

Barva také ovlivňuje, jak oblečení působí na pacienty. Děti reagují lépe na pestřejší vzory, kdežto v ordinaci pro dospělé převládá střídmost. Jde o věc zvyku pracoviště, ne o předpis.

Praní na vysokou teplotu není pro každý kus

Častý omyl říká, že čím vyšší teplota, tím lepší hygiena. Štítek v oblečení uvádí maximální teplotu, kterou látka snese, a její překročení vede ke srážení a ztrátě tvaru. Pokud pracoviště vyžaduje vysokou teplotu, hledejte kusy, které tomu odpovídají.

Pracovní oděv se obvykle pere odděleně od domácího prádla. Pro domácí praní platí obecná pravidla: nepřeplňujte bubnu, vyberte vhodný prostředek a nepoužívejte aviváž u tkanin určených pro opakované praní. Aviváž může zhoršit savost a dýchatelnost látky.

Po vyprání nechte oblečení dobře vyschnout a žehlete ho podle pokynů výrobce. Pokud tkanina nesnese žehlení, vyvěste ji hned po odstředění. Pár minut péče po každém praní prodlouží život soupravy o měsíce.

Kdy kus vyměnit a co s ním udělat

Zešedlá látka, která už nejde vyprat do původní barvy, patří do pracovního šuplíku mimo provoz. Stejně tak oblečení s roztřepenými švy, uvolněnými knoflíky nebo děravou kapsou. Rizikem je především to, že vám cestou k pacientovi něco vypadne.

Praktické je mít alespoň tři soupravy na střídání, aby každá měla čas na praní a vyschnutí. Při nákupu zvažte, zda stejný střih zůstává dostupný, abyste mohli později dokoupit. Jednotný vzhled na pracovišti pak nemusíte řešit od nuly.

Vyřazené oblečení lze použít jako domácí pracovní oděv nebo na úklid, pokud není kontaminované. Kontaminovaný oděv se likviduje podle pravidel pracoviště. S dotazy se obraťte na hygienika nebo vedoucí sestru.

Zdroje

• Státní zdravotní ústav
• Česká obchodní inspekce
• Pokyny výrobců textilu k péči a praní